PT - JOURNAL ARTICLE AU - Škoda, Jiří AU - Doulík, Pavel AU - Stuchlá, Jana TI - ROZVOJ SOCIÁLNÍCH KOMPETENCÍ DĚTÍ V RÁMCI NEFORMÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ DP - 2024 Sep 1 TA - EduPort VI - 8 IP - 2 AID - 10.21062/edp.2024.004 IS - AB - Článek se zabývá problematikou rozvoje sociálních schopností a dovedností dětí ve věku 13 - 14 let v rámci neformálního vzdělávání realizovaného v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež. Cílem výzkumné studie prezentované v článku je ověřit efektivitu intervence zaměřené na rozvoj těchto kompetencí u dětí v rámci neformálního vzdělávání. Intervence byla realizována po dobu tří měsíců se skupinou N = 32 dětí ze sociálně vyloučených lokalit ve věku 13 - 14 let, které navštěvovaly nízkoprahové zařízení pro děti a mládež. Omezená velikost vzorku je dán tím, že respondenti, kteří se výzkumné studie zúčastnili, museli být stejní před intervencí i po ní. Jelikož účast na intervenci je zcela dobrovolná, nebyla jistota, že se výstupní diagnostiky zúčastní všichni respondenti, kteří prošli vstupní diagnostikou. Výzkumný problém byl formulován jako kauzální: Jakým způsobem ovlivňuje intervence zaměřená na rozvoj sociálních kompetencí dětí jejich reálné sociální dovednosti? V rámci výzkumné studie byla provedena vstupní a výstupní diagnostika sociálních kompetencí pomocí výzkumného nástroje SSI (Social Skills Inventory). Sledovány byly tyto kompetence: emoční vyjadřování, emoční vnímavost, emoční kontrola, sociální vyjadřování, sociální vnímavost, sociální kontrola. Výsledky ukazují pozitivní přínos realizované intervence pro rozvoj sociálních kompetencí dětí ze sociálně vyloučených lokalit. Před provedenou intervencí byly sociální dovednosti dětí ve všech sledovaných dimenzích na podprůměrné úrovni. Po intervenci dosáhly hodnoty všech sledovaných dimenzí statisticky i věcně významné zlepšení. Validita získaných výsledků je omezena limity výzkumu. Jedním z limitů je fakt, že v pretestu a posttestu byl použit stejný výzkumný nástroj (byť s odstupem 4 měsíců), tudíž respondenti mohli v posttestu volit odpovědi více podle očekávání výzkumníka, a mohla se tak projevit určitá sociální desirabilita. Mezi intervenující proměnné, které mohou ovlivňovat validitu získaných výsledků, patří sociální prostředí respondentů (převažující vyloučené lokality), ve kterém vyrůstají, jejich socioekonomický status, omezený rozvoj sociálních kompetencí v rodinách, které bývají často neúplné. Dalším limitem výzkumné studie je fakt, že použitý výzkumný nástroj nebyl normalizován pro české prostředí. V dalších eventuálních výzkumech by bylo vhodné zaměřit se např. na genderové rozdíly v sociálních dovednostech, sledovat jejich longitudinální změny bez intervenčních zásahů pouze vlivem přirozeně probíhající socializace či zjistit míru těsnosti vztahu proměnných vztahujících se k sociálním dovednostem k dalším vlastnostem osobnosti. Z výsledků výzkumu vyplývá, že by bylo vhodné rozvíjet příslušné sociální kompetence dětí a mládeže přímo v reálných životních situacích pod supervizí pracovníků NZDM nebo např. sociálních pedagogů. Intervence v rámci NZDM má totiž do jisté míry pouze modelový charakter a vychází se sociálních her a modelových situací. Je však žádoucí, aby k rozvoji těchto kompetencí docházelo přímo v reálných životních situacích, jako jsou např. cesta hromadnými dopravními prostředky, nakupování, stolování, vyřizování běžné agendy, základy etického chování a adekvátní komunikace. Tyto aktivity je samozřejmě možné rozvíjet i s ohledem na možné rizikové chování dětí a mládeže, a to jak v reálných situacích, tak i v kyberprostoru. Tyto kompetence lze rozvíjet i v rámci školních i mimoškolních aktivit (např. ve školním klubu, v zájmových kroužcích, na letních táborech apod.).