PT Journal
AU Skoda, J
   Doulik, P
   Stuchla, J
TI ROZVOJ SOCIALNICH KOMPETENCI DETI V RAMCI NEFORMALNIHO VZDELAVANI
SO EduPort
PY 2024
VL 8
IS 2
DI 10.21062/edp.2024.004
DE nizkoprahove zarizeni pro deti a mladez; socialni dovednosti; volnocasove aktivity; neformalni vzdelavani; socialni vylouceni
AB Clanek se zabyva problematikou rozvoje socialnich schopnosti a dovednosti deti ve veku 13 - 14 let v ramci neformalniho vzdelavani realizovaneho v nizkoprahovem zarizeni pro deti a mladez. Cilem vyzkumne studie prezentovane v clanku je overit efektivitu intervence zamerene na rozvoj techto kompetenci u deti v ramci neformalniho vzdelavani. Intervence byla realizovana po dobu tri mesicu se skupinou N = 32 deti ze socialne vyloucenych lokalit ve veku 13 - 14 let, ktere navstevovaly nizkoprahove zarizeni pro deti a mladez. Omezena velikost vzorku je dan tim, ze respondenti, kteri se vyzkumne studie zucastnili, museli byt stejni pred intervenci i po ni. Jelikoz ucast na intervenci je zcela dobrovolna, nebyla jistota, ze se vystupni diagnostiky zucastni vsichni respondenti, kteri prosli vstupni diagnostikou. Vyzkumny problem byl formulovan jako kauzalni: Jakym zpusobem ovlivnuje intervence zamerena na rozvoj socialnich kompetenci deti jejich realne socialni dovednosti? V ramci vyzkumne studie byla provedena vstupni a vystupni diagnostika socialnich kompetenci pomoci vyzkumneho nastroje SSI (Social Skills Inventory). Sledovany byly tyto kompetence: emocni vyjadrovani, emocni vnimavost, emocni kontrola, socialni vyjadrovani, socialni vnimavost, socialni kontrola. Vysledky ukazuji pozitivni prinos realizovane intervence pro rozvoj socialnich kompetenci deti ze socialne vyloucenych lokalit. Pred provedenou intervenci byly socialni dovednosti deti ve vsech sledovanych dimenzich na podprumerne urovni. Po intervenci dosahly hodnoty vsech sledovanych dimenzi statisticky i vecne vyznamne zlepseni. Validita ziskanych vysledku je omezena limity vyzkumu. Jednim z limitu je fakt, ze v pretestu a posttestu byl pouzit stejny vyzkumny nastroj (byt s odstupem 4 mesicu), tudiz respondenti mohli v posttestu volit odpovedi vice podle ocekavani vyzkumnika, a mohla se tak projevit urcita socialni desirabilita. Mezi intervenujici promenne, ktere mohou ovlivnovat validitu ziskanych vysledku, patri socialni prostredi respondentu (prevazujici vyloucene lokality), ve kterem vyrustaji, jejich socioekonomicky status, omezeny rozvoj socialnich kompetenci v rodinach, ktere byvaji casto neuplne. Dalsim limitem vyzkumne studie je fakt, ze pouzity vyzkumny nastroj nebyl normalizovan pro ceske prostredi. V dalsich eventualnich vyzkumech by bylo vhodne zamerit se napr. na genderove rozdily v socialnich dovednostech, sledovat jejich longitudinalni zmeny bez intervencnich zasahu pouze vlivem prirozene probihajici socializace ci zjistit miru tesnosti vztahu promennych vztahujicich se k socialnim dovednostem k dalsim vlastnostem osobnosti. Z vysledku vyzkumu vyplyva, ze by bylo vhodne rozvijet prislusne socialni kompetence deti a mladeze primo v realnych zivotnich situacich pod supervizi pracovniku NZDM nebo napr. socialnich pedagogu. Intervence v ramci NZDM ma totiz do jiste miry pouze modelovy charakter a vychazi se socialnich her a modelovych situaci. Je vsak zadouci, aby k rozvoji techto kompetenci dochazelo primo v realnych zivotnich situacich, jako jsou napr. cesta hromadnymi dopravnimi prostredky, nakupovani, stolovani, vyrizovani bezne agendy, zaklady etickeho chovani a adekvatni komunikace. Tyto aktivity je samozrejme mozne rozvijet i s ohledem na mozne rizikove chovani deti a mladeze, a to jak v realnych situacich, tak i v kyberprostoru. Tyto kompetence lze rozvijet i v ramci skolnich i mimoskolnich aktivit (napr. ve skolnim klubu, v zajmovych krouzcich, na letnich taborech apod.).
ER